Current Populism in Europe and Climate Change: Veřejná část

16:00 – 16:15     Zahájení

Radka Wildová (náměstkyně ministra školství, mládaže a tělovýchovy)

Hans-Peter Hinrichsen (zástupce velvyslance a vedoucí politického referátu, Velvyslanectví SRN v Praze)

Tomáš Nigrin (ředitel Institutu mezinárodních studií, Univerzita Karlova)

16:15 – 17:15     Keynote Paper

Donatella Della Porta (Scuola Normale Superiore, Pisa)

Sociální hnutí v době pandemie: Výzvy a příležitosti pro progresivní politiku

V době pandemie jsme mohli pozoravat mobilizaci protestů velmi různých druhů. Na jedné straně se mobilizovaly koalice radikální pravice, ezoterických skupin proti očkování, skupin proti EU a ultrakonzervativních křesťanských skupin, které protestovaly proti covidovým opatřením nebo až popíraly samotnou pandemie. V těchto skupinách podnítily populistické vize konspirační přesvědčení, které v regresivní politice již existovalo. Na druhé straně se na obranu sociálních práv a participativní demokracie mobilizovala progresivní sociální hnutí. V různých formách – včetně inovativních způsobů pouličních protestů, ale také iniciativ vzájemné pomoci pomoc a rozvoje alternativních znalostí –  se progresivní sociální hnutí zasazovala o solidaritu tím, že spojovala nároky na sociální a environmentální spravedlnost v rámci širokého volání po zdravotních právech. Na základě výzkumu sociálních hnutí během pandemie se hlavní příspěvek bude zabývat širší otázkou příležitostí a výzev, které pandemie přináší pro progresivní politiku.

17:15 – 18:00 Přestávka na kávu

18:00 – 19:30     Panelová diskuze

Je klimatická změna novým cílem, nebo zbraní populistů?

Klimatická změna se v posledních letech konečně dostala do popředí politických diskuzí. Státy střední Evropy ovšem často odmítají evropské klimatické politiky jako něco vnuceného, co může zničit lokální ekonomiku a blahobyt. Jak ke klimatické změně přistupují místní vlády a (jaká) nabízejí řešení? Stává se z klimatické změny nový nástroj v rukou populistů? Jaké narativy o klimatické krizi používájí a jak je utváří média? Co bychom měli udělat pro to, abychom vrátili politickou debatu zpět ke skutečným problémům?

Diskutovat budou:

Kata Balint (Institut pro strategický dialog, Brusel)

Jan Krajhanzl (Masarykova Univerzita, Brno)

Magdalena Klarenbach (Open Plan Foundation, Krakow)

Diskuzi moderuje Adéla Jurečková (ředitelka Heinrich-Böll-Stiftung Praha)

Po skončení diskuze zveme na číší vína a malé občerstvení.

__________________________________________________________________

Hosté:

Donatella della Porta je italská socioložka a politoložka, profesorka politologie a politické sociologie na Scuola Normale Superiore. Je známá svými výzkumy v oblasti sociálních hnutí, korupce, politického násilí, policie a politiky veřejného pořádku. V letech 2003-2015 působila jako profesorka sociologie na katedře politických a sociálních věd Evropského univerzitního institutu.

Kata Balint je maďarská analytička Institutu pro strategický dialog (ISD), kde podporuje výzkum dezinformací, extremismu a nenávistných projevů v různých geografických oblastech s využitím metod analýzy dat ze sociálních médií a pokročilých technik otevřených zdrojů. Mezi oblasti jejího výzkumu patří dezinformace o klimatu, státem sponzorované vlivové operace a krajně pravicová radikalizace a extremismus.

Magdalena Klarenbach je výzkumnice v oblasti sociálních věd, pracovnice nevládního sektoru a aktivistka s desetiletou praxí v oblasti ekologické/klimatické výchovy. K jejím výzkumným zájmům patří změna klimatu, klimatická spravedlnost a kolonialismus, zejména v kontextu Východní Evropy. Je zakladatelkou a členkou správní rady nadace Open Plan (ekologické nevládní organizace v Polsku).

Jan Krajhanzl je sociální a environmentální psycholog, specializuje se na tvorbu komunikačních strategií v environmentální oblasti. Je zakladatelem a ředitelem Institutu 2050, působí souběžně na Katedře environmentálnícj studií Masarykovy univerzity. Je autorem či spoluautorem řady výzkumů a několika publikací v této oblasti.